H2O Tlačiť E-mail
Streda, 15 Jún 2005 00:00

 

Na prelome minulého roka som sa rozhodol pre experiment: zorganizovať súťaž družstiev na BBO. Netušil som do čoho sa pušťam. Netušil som, koľko sa prihlási družstiev, netušil som ako to budem konkrétne organizovať, proste som mal len základné predstavy. Napokon družstiev bolo habadej, organizácia sa akosi utriasla, niekoľko očakávaných živlov som po čase umravnil a súťaž prebehla viacmenej v pohode, ba dokonca si trúfam povedať, že splnila môj základný cieľ: propagovať internetový bridž ako kvalitné prostredie so silným nádychom rovnosti šancí.

Samozrejme, netušil som, kto súťaž vyhrá. Iste nielen pre mňa nečakáným víťazom sa stalo družstvo H20. Podľa mňa odohrali celú suťaž zodpovedne, pričom bolo pozorovateľné, že ich výsledky majú pozitívnu gradáciu. Ale kto je to H20? Netušíte? Predstavme si teda družstvo H2O. Najprv kapitán družstva, Petr Blatný:

Na svět jsem vykoukl v roce 1977. Po tarokových seancích na gymnáziu jsem se v posledním roce vysokoškolských studií seznámil s bridžem. Lopotně jsme se prokousali bridžovými pravidly a začali po hospodách hrávat rubber a objevovat krásu bridže - objevování impasů a jiných fint... Poté abychom eliminovali "chození karet" jsme začali hrávat proti impové tabulce a postupně jsme získali odvahu nakouknout a zapojit se do brněnského bridžového klubu.

Co se týká licitačních systémů - přes začátky s přirozeným systémem, Precissionem a přes vysoce umělý relayový systém (kde nejsilnější otevření 1C bylo 13+ s jakoukoli rozlohou) jsem zakotvil u Polského trefu, který jsme si upravili pro alternativní oceňování ruky (ZAR points) a který s partnerem hráváme a už zřejmě hrávat budeme.

Zhruba po půl roce našeho bridžového oťukávání jsme s bridžem seznámili i bratry Horáky, proti kterým jsme hrávali a trénovali a kteří společně s námi tvoří tým H2O. Tým H2O vznikl před loňským ročníkem české 3. ligy, které jsme se (s mizerným výsledkem) zúčastnili. Letošní ročník 3. ligy už jsme zvládli o poznání lépe a probojovali jsme se do druhé ligy.

Protože jsme měli velmi málo možností k odehrání týmových zápasů (a v našem prvním ligovém ročníku jsme zjistili, že krutě platíme za neznalost týmové taktiky), s radostí jsme se zúčastnili nultého ročníku tebou pořádaného mistrovství. Upřímně řečeno, žádné velké ambice jsme neměli, brali jsme to především jako týmový trénink na nadcházející ligové boje a protože jsme cítili, že se v týmech stále zlepšujeme, stanovili jsme si (po shlédnutí soupisek soupeřů) jako úspěch umístění kolem pátého místa. Na zápasy jsme se koncentrovali a minulé úspěchy či neúspěchy snažili analyzovat a vyvarovat se chyb, které jsme vyrobili.

Nasleduje jeho partner, Marek Picha:

Narodil jsem se v roce 1977. Již jako jinoch jsem se rozhodl bydlet pouze ve městech začínajících na písmeno "b". Gymnaziální studia jsem tedy strávil v Blansku, magisterská v Bílovicích nad Svitavou, doktorská v Brně. Totéž rozhodnutí jsem učinil i pro sporty: začal jsem basketbalem, přešel k baseballu a teď jsem u bridže. Mezi moje koníčky patří vedle bridže a manželky především nezřízená konzumace jídla a pití. V současné době jsem zaměstnán jako asistent na katedře filozofie FF MU v Brně.

K bridži jsem se dostal v roce 1997 díky starší počítačové hře Budo, kterou můj sentimentální bratr debuggoval tak dlouho, až mu vyhládlo, vstal od počítače a šel si něco sníst. Rychle jsem si spustil první hru, která byla po ruce a vida, kartičky. Hrubá pravidla bridže jsem znal již před tím z knihy 100 karetních her, měl jsem hodně obrázků, takže jsem otevřel 1 bez trumfů. Počítač odpověděl 4 trefy, já měl k němu třílist, tudíž jsem logicky dražil 5 trefů, což počítač pasoval. Závazek na 6 trumfů na lince skutečně nešel splnit. Když jsem si pak bratrovi stěžoval, že: "Ten počítač je debil, licituje kříže a má jen tři," dostalo se mi odpovědi, že: "Debil není počítač, otevři si help." V onom helpu bylo napsáno, že 4 trefy jsou dotaz na počet es, čímž jsem se pro bridge nadchl.

Ano, patřím mezi ty pomatené hráče, kteří začali hrát bridge kvůli radosti z formalismu. Možnost legálně předávat kódovanou informaci o tvaru a síle ruky pro mě vždycky představovala to největší dobrodružství. Tato vášeň později eskalovala v systému SCARY, kdy jsme s Peblem legitimizovali symetrický pass-systém a bavili se reléovou dražbou tak dlouho, než jsme si uvědomili, že těch nedorozumění a přepočítání je už příliš a že bychom mohli konečně začít hrát karty.

Do brněnského bridžového kroužku jsme vyrazili počátkem roku 2000, asi tři čtvrtě roku po prvních bridžových dýcháncích s bratry Horáky v bílovických restauracích. Nejdůležitější zlomový moment pro mne - a myslím, že i pro celé H2O - představovaly dva víkendy III. ligy v Pardubicích, ročník 2003/2004. Tak tragicky nedůstojné prostředí a nezájem ve mně zanechaly dojem, že z pohledu hráčů a pořadatelů první a druhé ligy snad naši nejnižší soutěž ani nehrají lidé a že je úplně jedno, co se to "tam dole" mele. Čili můj plán byl od toho okamžiku jasný: (1) dostat se do II. ligy a (2) až tam budu, dám si pořádný pozor, jestli se III. liga hraje v kulturních podmínkách, protože jestli ne, na nějaký ČBS plný sebestředných expertů se můžu vykašlat.

Od samého počátku hraji s Peblem. Většinou to funguje to tak, že on je ten disciplinovaný, umírněný, setrvačný; já jsem nedisciplinovaný a nadšený pro každou blbost. Čili je to pochopitelně boj o každou konvenci, analýzu, netradiční zahrání - nicméně od okamžiku, kdy jsme začali brát vážně poučku, že pohoda u stolu vydá za mnohem víc, než vynadání partnerovi, to začala být zábava. Pokusil jsem se shrnout svoji krátkou zkušenost s bridžem do několika obecně známých pravidel pro začínající bridžisty - týmové(!) hráče, povolanější znalci mi jistě tuto neskromnost prominou:

  • Uvědomte se, že tím, že partnerovi vynadáte, si hojíte jen a pouze svoje ego. Všechno ostatní se vaším kritickým komentářem jen zhorší. Pokud je to licitační problém, který by se mohl během seance ještě opakovat, řešte ho operativně a jednoduše. Na ostatní bude čas později.
  • Chvalte se!
  • Věřte partnerovi.
  • Nebuďte líní počítat, bez toho to opravdu nejde.
  • Jste-li na vážkách, střílejte.
  • Jste-li na vážkách, pak pátá úroveň patří soupeřům.
  • V soutěživé dražbě netrestejte partnera, i on má právo dražit.
  • Nikdy se nevzdávejte.
  • Nevěřte nikomu, komu je nad třicet.
     

Za súrodencov Horákovcom sa predstavuje ten starší, Pavel Horák:

Narodil jsem se v roce 1975. S kartama jako takovýma jsem začínal již v osmi letech, když už i můj mladší brácha (Libor je ročník 1977) mohl hrát s náma. Mastili jsme karty každou dovolenou s rodiči, ale nezačinali jsme mariášem, ale rovnou jsme skočili k tarokům. Toto me drželo dalších mnoho roků jako nejlepší karetní hra.

Někdy kolem roku 1999 jsme poprvé pričuchl k bridgi. Petr Blatný dovezl na chatu, kam pravidelně o prázdninach jezdíme, jednoduchý popis podle něj perfektní karetní hry. Hrali jsme to to pár hodin, ale nebyl jsem schopnej pochopit princip hry a take nechápal, jak je vůbec možné se nějak s partnerem domlouvat pomocí hlašek a proč vůbec soupeřům vysvětlovat, co která hláška znamená. Ale teprve asi za rok a půl, tedy koncem roku 2000, mě požádal Petr Blatný, že hrávají bridge a že jim jeden hráč vypadl a jestli bych chtěl hrát místo něj. Tam jsem se taky blíž seznámil s Markem Pichou a také s tehdejším partnerem Michalem.

Hrávali jsme to tehdy v hospodě každý týden několik hodin a hra mě začínala bavit čím dál tím víc. Začali jsme systemem precission, jehož popis Michal donesl okopirovaný z jedný knihy na půl strance. Postupem casu jsme tento systém rozšiřovali ze zdrojů, ktere jsme čerpali z internetu. Takto jsme hrávali asi rok, kdy začal být problém i s Michalem, který přestal stíhat hraní. V tom okamžiku jsem premluvil bráchu k záskoku, když Michal nebude mit cas, a postupne jsme začali hrát spolu trvale. Zůstali jsme u precissionu a hráli tak asi další rok. Na začátku roku 2002 prišel Marek s nápadem, že našel na internetu informaci, že se bridge hráva v kroužku v Brně a že by jsme se tam mohli podívat. Po prvním rozkoukání jsme asi za měsíc začali do kroužku chodit pravidelně.

Asi za rok jsme se vypravili i na první Vekou cenu do Olomouce. A tak každý rok zajedeme aspon na dvě až tři ceny, i když bychom rádi častěji.

Také náš systém doznal změn, po asi dvou letech hraní precissionu jsme po nekolika špatných zkušenostech i po několika doporučeních prešli k SAYCu. V totmo okamžiku už se na internetu začali objevovat moznosti hraní bridge a tak toto byl druhý duležitý důvod pro změnu. Asi před dvěma roky jsme objevili na internetu velmi dobrý prográmek na hraní bridge BBO a začali tam hrávat. Účastnili jsme se i několika Posledových turnajů a posléze Československé internetové ligy družstev. Již po prohlednutí soupisek nám bylo jasné, že umistění kolem patého až sedmého místa bude pro nás velký úspěch a brali jsme to také jako dobrou přípravu pro 3.ligu, které jsme se také účastnili. Nakonec vše dopadlo nad očekávání, internetovskou ligu jsme vyhrali a zkušenosti v ní získané nám také pomohly postupu do druhé ligy. Týmové souteže jsou pro nás poslední dobou asi nejoblíbenější typem hraní a poslední úspěch jsme zaznamenali na Velke cene Olomouce, kde jsme skončili na druhém místě.

Abychom pro rozvoj bridge v Brně udělali i něco dalšího, tak asi před rokem jsme společnými silami týmu H20 začali tvořit klubové stránky, které kromě novinek o úspěších našich členů na turnajích obsahují i výsledky všech klubových turnajů a také i rozdání, které digitalizujem pomocí digitálních fotek, ručního přeťukání a pomocí velmi dobrých prográmků, které provedou i následnou analýzu a vyhodnocení celého rozdání.

Ďakujem, dali ste si naozaj záležať... A ešte fotka, tu je celé H20:
 


Marek Picha, Petr Blatný, Libor Horák, Pavel Horák



Čo znamená H20?

Marek Picha: "2 Horáci + Ostatní. Původně bylo v plánu i H2PB, ale chtěli jsme to mít bezolovnaté."

Petr Blatný: "Chtěli jsme se vyhnout nudným jménům inspirovaných kartamipřípadně licitačními systémy. Jak by se asi vyjímal basketbalový týmse jmeném Zónová obrana? I ostatní návrhy členů týmu se mi zdály příliš obyčejné a když byly (z pro mě nepochopitelných důvodů) zamítnuty názvy jako WghrRuyth67, akceptoval jsem jako kompromisní název H2O. Pro mne žádný význam nemá, líbí se mi, je to změť písmen a číslic, jen škoda že není delší."

Pavel Horák: "Návrhů bylo mnoho, ale někteří členové se stavěli negativně k běžným názvům. Výsledkem byla volba mezi H2SO4 nebo H2O. Zvítězila Voda."

Keď som čítal Vaše bridžové životopisy, tak ma napadlo, ze Vás mal stihnúť bežný osud mnohých bridžových začiatocníkov, osud, ktorý spočíva v podstate v dvoch krokoch: oboznámia sa s bridžom a potom ho zanechajú. Čo myslíte, prečo sa tak nestalo aj vo Vašom pripade?

Marek Picha: Těch důvodů bude asi víc. Jedním z nich je jistě i skutečnost, že kdyby s tím býval někdo přestal, zrušil by tím zábavu dalším 3 hráčům, ne jen jednomu. To ostatně platí pořád.

Petr Blatný: Začínali jsme hrát po hospodách, takže motivace pokračovat nechyběla . Zjistili jsme, že i s našimi bridžovými neznalostmi jsme schopni se v soutěžním bridži důstojně měřit s ostatními a stále vidíme značné zlepšování jejich postupným odstraňováním.

Pavel Horák: Začátek v hospodě a také pravidelně dohodnutý termín přispěli k tomu, že nás nikoho ani nenapadlo příští týden nepřijít. Dále nás táhlo to, že pokud se zlepšoval jeden pár, druhý se snažil jim vyrovnat. Poté, co jsme začali chodit do klubu naše úroveň stoupala strměji nahoru, protože přibyly nové cíle a plno nových zkušeností. Poté nasledovali velké ceny, BBO, třetí liga takže vývoj pořad pokračuje a zatím nás to doufám nikoho nenudí a bereme to i jako zábavu.

Aký je teraz stav brnenskeho bridžu? Koľko ľudí v Brne zhruba hráva, koľko chodí do krúžku, atd (proste nejaky strucny pokec o domacich pomeroch)

Tak 5-6 stolů. Demograficky typické, tj. hodně starších bridžistů a bridžistek, několik příslušníků střední generace (pouze samečci) a dravé mládí.

Nasleduje typická (novinárska) otázka: za čias, keď v Brne dominovali Hanke-Leitner, keď za Brno hrával ligu Picmaus a Zoubek, som hral za Brno prvú ligu i ja. Kedy bude mať zase Brno prvú ligu?

Marek Picha: Časem.

Petr Blatný: ESO Brno již několik let balancuje na hranici postupu do první ligy, věříme že se jim brzy podaří se do ní protlačit. My nejdříve za 3 roky.

Pavel Horák: Příští rok budeme mít v druhé lize už dva týmy, takže šance na postup se zvyšují :-). Za náš tým to ale neočekáváme dřív než na 3 roky, ale doufáme, že našemu prvnímu týmu se to podaří už tento rok.

Podľa mňa ste hráči, ktorí teraz zažívajú kľúčový čas vo svojej bridžovej kariére. Teraz sa obrazne povedane "láme chlieb". Teraz sa rozhoduje, či niekedy urobíte kľúčový krok a budete mať šancu prejsť na expertskú úroven. Podľa mňa to vyžaduje veľa prace, avšak nielen hrania, ale i teoretickej práce. Súhlasíte so mnou? A máte na takúto prácu čas? Koľko času venujete bridžu?

Marek Picha: Já osobně věnuji víc času teoretické stránce bridže, než samotnému hraní. Ale snad se to změní.

Petr Blatný: V současné době tak 2 hodiny týdně. Ale to už je opravdu extrém.

Pavel Horák: Já osobně věnuji daleko méně času, než bych chtěl jak teoretické stránce tak i hraní. Týdně je to nyní 6 hodin hraní a tak 1 hodinku teorii (+ dvě velké ceny na celý víkend :-) ). Přes zimu to bylo lepší, týdně 10-15 hodin hraní, 3-10 hodin sledování vugraphu na BBO, 2-4 hodin teorii, 1-2 hodinky rozebírání vlastních rozdání.

Libor Horák: Má tak málo času, že ani nestíhá odpovídat na tvoje otázky :-).

Dobré alebo zaujímavé rozdanie?

Cha cha.

A nejaké zlé rozdanie nemáte?

Marek Picha: Plno, ale nic zajímavého.

Petr Blatný: Máme jedno opravdu pokažené, ale zajímavé. A jak už to tak v životě chodí, nezaslouženě dopadlo dobře pro nás, (N:Petr,S:Marek):

Spomínanú raritu nájdete tu (na výborných stránkach HABRA klubu /EV/)

Pavel Horák: Pokažených plno, např. v posledním kole naší skupinovky jsme s Liborem na prvním stole na linke NS vylicitovali 3Sxx -5 za 2800, zajímavé max svými výsledky pro naše soupeře.



Na jeseň plánujem daľšie kolo suťaže družstiev na BBO. Dúfam, že sa zúčastníte a skúsite obhájiť prvenstvo.

Pokud budeme jen trochu stihat, tak určite.

Ďakujem za rozhovor.
 

 

Pridať komentár

Bezpečnostný kód
Obnoviť